Ledovec je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem, ledovce mají jazykovitý nebo bochníkovitý tvar. Ledovce jsou částí kryosféry a hydrosféry. Studiem ledovců se zabývá glaciologie a jistou částí také geokryologie.
Ledovce vznikají hromaděním sněhu, který se pod vlivem okolí mění na firn, z firnu na firnový led a z firnového ledu na led ledovcový. Proces přeměny sněhu ve firn je nazýván firnovatění. To je způsobeno především táním a znovu zamrzáním pod vlivem tlaku vyšších vrstev, ale dochází k němu i se změnami teploty. Tento zdánlivě jednoduchý proces tání a mrznutí se odborně nazývá regelace. Tato vlastnost činí z ledovce plastické těleso schopné vyplňovat a modelovat reliéf Země. Ledovce se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Austrálie.
Podle místa vzniku se rozlišují ledovce horské a kontinentální, což odpovídá jejich výskytu ve vyšších nadmořských výškách (extrazonalitě) a ve vyšších zeměpisných šířkách (zonalitě).
Pevninský ledovec (kontinentální, štítový, inlandsis) je typem mohutného ledovce velkých rozměrů, vznikající na relativně plochém terénu a tvořících velké klenby. V současnosti se pevninské ledovce nacházejí pouze v Antarktidě a v Grónsku, ale během pleistocénu pokrýval pevninský ledovec velkou část Evropy.
Horské ledovce lze dále dělit do několika typů: údolní ledovec, dendritický ledovec, karový ledovec, malaspinský (úpatní, piedmontní) ledovec, norský typ ledovce.
Ledovce mají různý tvar, ale všechny ledovce mají akumulační oblast, ve které dochází ke hromadění sněhu, a ablační oblast, ve které dochází k odtávání ledovce. Obě oblasti jsou od sebe odděleny myšlenou čarou rovnováhy, nad níž dochází k akumulaci a pod niž dochází k ablaci. V některých oblastech, ve kterých nejsou podmínky pro odtávání (vyšší zeměpisné šířky), ledovce nezanikají táním, nýbrž jsou, například jako plovoucí ledovcové splazy, rozlámány do ker a odnášeny na širé moře do nižších šířek, kde postupně tají.
Místo, kde ledovec vzniká se odborně nazývá kar neboli česky ledovcový kotel, následně sestupuje ledovcovým údolím tzv. trogem až k místu, kde začíná odtávat, či se případně odlamovat (tzv. telení ledovců) do moře.
Výskyt ledovců je doprovázen mnoha geomorfologickými tvary. Na tvořivou činnost ledovce má zásadní vliv teplota samotného ledovcového tělesa, jeho podkladu a okolí jeho povrchu (vzduchu a ostatních ploch). Teplota má vliv na výskyt vody v kapalném stavu a „viskozitu“ báze ledovce, kapalná voda je prvořadým modelačním faktorem a tekutost báze ledovce má přímý vliv na jeho rychlost.
Při vzniku glaciálních tvarů se uplatňuje destruktivní i akumulační činnost ledovcového tělesa. Destruktivní činností se rozumí zpětná, boční a hloubková eroze, které narušují horniny ve svém nejbližším okolí. K účinnosti ledovcové eroze přispívají především spodní morény, které svou účinnost dokazují vznikem hlubokých i mělkých ledovcových rýh.
Ledovce jsou výrazným erozním činitelem, který vytváří charakteristické tvary reliéfu, na který přímo či nepřímo působil a který velmi snadno pomáhá identifikovat jeho působení. Velká tíha a tlak sestupující ledovcové masy vytváří typické ledovcové údolí tvaru U, které může ledovec vyhloubit až do několikaset metrové hloubky.
Rozlišujeme několik základních druhů ledovcové eroze:
Při boční erozi se uplatňují boční morény.
Název | Oblast | Délka (km) | Šířka (km) |
---|---|---|---|
Lambertův ledovec | Australské antarktické území | 402 | 64 |
Petermanův ledovec | Grónsko | 200 | 32 |
Vatnajökull | Island | 100 | 83 |
Beardmoreův ledovec | Novozélandské antarktické území | 160 | — |
Malaspina | Aljaška | 65 | 45 |
Hispar-Biafo | Karákoram, Pákistán | 120 | 3,2 |
Hubbardův ledovec | Saint Elias Mountains, Aljaška | 114 | 3,75 |
Humboldtův ledovec | Grónsko | 114 | 95 |
Koettlitzův ledovec | Novozélandské antarktické území | 85 | 13 |
Aletschgletscher | Bernské Alpy | 26 | 3,2 |
Copyright © 2010 Zeměpis.eu |Dejepis.eu| Všechna práva vyhrazena. Kontakt: info@zemepis.eu